Autodrom Vysoké Mýto: z náměstí a tankodromu až k mistrovství světa

Cement se tehdy nedal sehnat, a tak Jan Mračno zavolal přímo do cementárny v Berouně. Od sovětských vojáků, kteří byli umístěni ve Vysokém Mýtě, dostal gazík i s plukovníkem, a jak po letech vzpomínal, za dva dny stály ve městě dva vagony cementu. Tak v sedmdesátých letech vznikal na okraji města autodrom, stavěný s pomocí místních dobrovolníků a vojáků okupační armády. O půl století později hostí areál, jehož okruh dnes měří 1142 m, mistrovství světa FIM v supermotu a o podzimních sobotách pouští na asfalt řidiče ve vlastních autech.

Lokalita	Dráby 45, Vysoké Mýto, Pardubický kraj, Česko; na okraji města
Typ	závodní okruh pro motokáry, motocykly (supermoto, miniracing) a automobily, se střediskem zdokonalování techniky jízdy
Délka	1142 m; varianty se šikanami 1132 a 1122 m; trať pro supermoto 1500 m, z toho 1150 m asfaltu a 350 m terénu
Šířka	8–12 m
Převýšení	11 m
Směr jízdy	ve směru hodinových ručiček
Začátky	sedmdesátá léta 20. století; rok otevření se ve zdrojích liší
Provozovatel	Autoklub Karosa, klub v AČR; dceřiná společnost Autodrom VM s.r.o.
Nejvýznamnější akce	podniky mistrovství světa FIM v supermotu 2021, 2022 a 2026; FIM Supermoto of Nations 2025; mistrovství České republiky v kartingu a supermotu
Stav	v provozu: závody, kurzy bezpečné jízdy, pronájem, trackdaye

Motokáry na náměstí karosářského města

S automobily je Vysoké Mýto spojeno už sto let. Rodinná firma Josefa Sodomky, která v roce 1895 začínala s kočáry, postavila v roce 1925 první automobilovou karoserii a v roce 1928 první autobusovou. Po znárodnění v roce 1948 se podnik pod názvem Karosa zaměřil výhradně na autobusy, které se ve městě vyrábějí dodnes, od roku 2013 pod značkou IVECO BUS.

Na tuto tradici navazuje Autoklub Karosa, založený v roce 1922, krátce po vzniku celostátního Autoklubu Republiky Československé. Sdružoval majitele motocyklů a automobilů, později i závodníky a funkcionáře: od motocyklových závodů na silnici a v terénu přes akrobacii a plochou dráhu malých motocyklů až po automobilové závody do vrchu, orientační soutěže a sprinty na čtvrt míle. V letech 1950–1989 byl klub součástí Svazarmu a v roce 1990 se vrátil do obnoveného Autoklubu, z něhož po rozdělení Československa vznikl Autoklub České republiky (AČR).

První závody motokár uspořádal klub v centru. Od roku 1961 se motokáry proháněly po hlavním náměstí v závodech nazvaných Vysokomýtský čtverec a jezdilo se tam třináct let. Zájem rostl, závodníků přibývalo a klub začal hledat místo, kde by se mohl dál rozvíjet.

Autodrom na tankodromu

Nápad vzešel od dvou lidí. Jan Mračno, konstruktér a bývalý učitel zemědělské školy, a Vladimír Kysilka, instruktor autoškoly a člen autoklubu, hledali na začátku sedmdesátých let pozemek, na kterém by mohli cvičit mládež v jízdě na motocyklech o objemu do 50 cm³. Mračno vzpomínal: „Stále jsme s tím otravovali na tehdejším městském národním výboru.“ Jako vzor uváděli sousední Choceň, kde nad internátem už fungovalo cvičiště pro malé motocykly.

Radnice ukázala na pozemek vojenského cvičiště, kde jezdily tanky a terénní vozidla. Mračno také dohledal staré fotografie: dříve tu byly pastviny a sokolové tu pořádali slet. Stav cvičiště popisoval bez iluzí: „Vojenský autodrom byl tehdy rozježděný terén. Žádná silnice, jen díry a muldy.“ Pozemek patřil armádě, takže souhlas bylo třeba získat u krajské vojenské ubytovací správy.

Ve městě tehdy byla umístěna sovětská vojska. Portál i60, který Mračnovy vzpomínky zaznamenal, píše, že vojáci měli na svědomí mnoho dopravních nehod v ulicích města, včetně smrtelných, a místní politici potřebovali zlepšit jejich obraz v očích obyvatel. Komise pro styk se sovětskými vojsky, v jejímž čele stál předseda národního výboru, zároveň předseda místního aeroklubu, vyšla autorům nápadu vstříc. Vojáci však museli dostat vlastní část pozemku. Pomáhali také sehnat nedostatkový stavební materiál, a dokonce i stavební firmu z Prahy.

Koncepci celku vymyslel Kysilka. Kromě okruhu vzniklo dětské dopravní hřiště pro výcvik na malých motocyklech, cvičná plocha, křižovatky se světelnou signalizací, řídicí věž, kruhový objezd a parkoviště. Sovětským vojákům byl vyhrazen úzký pás blíže k letišti, a jak říkal Mračno, učili je tam československé dopravní předpisy; autodrom se nějakou dobu dělil o prostor se sovětskou armádou. Stavba trvala asi tři roky a celý autodrom navrhl sám Mračno. Po letech ho hodnotil takto:

„Autodrom tehdy neměl srovnání s ničím podobným v Československu. Něco podobného jsem viděl jen u Vídně, kam jsem se zajel tehdy i podívat, když jsem jezdil pro Karosu.“

V polovině desetiletí se motokáry přesunuly z náměstí na nový okruh. Od roku 1977 se činnost klubu soustředila do buněk na autodromu; v roce 1990 klub získal halu a od roku 1993 sídlí ve vlastní budově č. p. 45, známé ve městě jako věž časoměřičů, kde je také jedna z učeben pro kurzy jízdy.

Okruh se čtyřmi šikanami

Dnešní okruh měří 1142 m a čtyři varianty průjezdu šikan ho zkracují na 1132, nebo 1122 m. Jezdí se ve směru hodinových ručiček po asfaltu širokém 8–12 m s převýšením 11 m; startovní pole měří 140 m a k první zatáčce vede 70 m dlouhá rovinka. Nejdelší rovinka má 200 m. V závodě motokár může současně startovat 36 strojů, v tréninku 51.

Pro závody supermota, motocyklové disciplíny, která spojuje silniční závody s motokrosem, se okruh prodlužuje na 1500 m: 1150 m asfaltu a 350 m terénní pasáže s vysokými skoky a profilovanými zatáčkami. Promotér mistrovství světa ji popisuje jako trať proslulou rychlými asfaltovými úseky, na které navazuje zrádná a technická terénní část.

Klub, který dnes čítá asi 80 členů, sází především na závody pro mládež: karting, supermoto, miniracing a autoslalom. Mistrovství České republiky a Pohár AČR v kartingu se jezdí společně pod názvem Czech Kart Open; v roce 2026 byl podnik ve Vysokém Mýtě naplánován na 17.–19. dubna a kalendář okruhu doplňují mimo jiné Moravský pohár a mistrovství Slovenska v kartingu. Závody malých silničních motocyklů, které vznikly na začátku devadesátých let, mají zde statut mezinárodního mistrovství České republiky pod názvem Miniracing Czech Republic. V autoslalomu, kde směr a tempo jízdy určují plastové kužely, startují vedle licencovaných specialistů i amatéři bez licence: stačí auto s platnou technickou kontrolou a přilba. Junioři mohou závodit od 14 let se zvláštní licencí, s autem do 1400 cm³ a s dospělým na sedadle spolujezdce.

V zadní části areálu je polygon, tedy středisko zdokonalování techniky jízdy. Má smykovou desku 60 × 10 m, kluzný kopec 140 × 8 m se sklonem 9 % zakončený zatáčkou, aquaplaningovou vanu 50 × 5 m, rovnou kluznou plochu 90 × 6 m, půlkruhovou zatáčku o poloměru 30 m a terénní trať. Kurzy bezpečné jízdy vede klub od roku 1998; do konce roku 2022 jimi prošlo více než 51 000 řidičů, a jak píše sám klub, právě ony jsou dnes hlavní náplní činnosti autodromu. V roce 2026 tu odstartoval pilotní program pro studenty středních škol, připravený ve spolupráci s Pardubickým krajem a školami v regionu; jeho autorům jde o to, aby mladí řidiči zažili první krizovou situaci za volantem na polygonu, a ne na silnici.

Areál spravuje Autoklub Karosa jako jeho provozovatel. V květnu 2020 založil klub společnost Autodrom VM s.r.o., v níž drží 100% podíl.

Červenec, kdy přijel svět

Časem se na autodromu začalo jezdit i supermoto. Mračno vzpomínal: „Tyto závody se jezdily tehdy jen na pár místech v zemi. V Mýtě na ně byly obrovské návštěvy.“ V první polovině června 2021 si okruh prohlédli zástupci FIM SuperMoto World Championship a o víkendu 24.–25. července hostil autodrom poprvé v historii podnik mistrovství světa v supermotu, druhý v té sezóně. Vstupenka na celý víkend stála 200 Kč. Ubytování ve městě a okolí bylo zamluvené s několikatýdenním předstihem; v neděli ráno byla trať mokrá po nočním dešti a u vstupu posílal mladý muž fanoušky bez testu na covid k zásobě antigenních testů od pořadatelů. Jiří Čáp, dnes předseda klubu, tehdy Orlickému deníku řekl:

„Když sednete na motorku a rozhodnete se závodit, musíte být trochu blázen. Pokud se rozhodnete takovou akci organizovat, musíte mít kus toho bláznovství v sobě.“

Podnik vyhrál Francouz Thomas Chareyre, osminásobný mistr světa jezdící za italskou továrnu TM, se ziskem 77 bodů; Němec Marc-Reiner Schmidt získal o pět bodů méně a třetí byl Rakušan Lukas Hollbacher. Místo obvyklých pohárů dostali nejlepší trofeje odlité ze skla v Novém Boru, skleněnou českou trikoloru. Domácí Milan Sitnianský zajel v sobotu nejrychlejší čas měřeného tréninku, v první jízdě byl třetí a v celkovém pořadí podniku čtvrtý. Předseda AČR Jan Šťovíček poděkoval za akci připravenou „vlastně ve velmi malém okruhu několika lidí“ a Orlický deník napsal, že malý tým pořadatelů „uspořádal to, co se žádnému jinému městu v České republice ještě nepodařilo“. O rok později se mistrovství světa vrátilo.

V srpnu 2024 oznámila FIM, že autodrom bude hostit Supermoto of Nations, týmový závod národních reprezentací; šéf promotérské společnosti XIEM Danilo Boccaldolce tehdy ohlásil, že trať bude na některých místech upravena podle potřeb tohoto podniku. První Supermoto of Nations v Česku se konalo koncem září 2025. Trofej Francesca Zerbiho získalo Rakousko s Lukasem Hollbacherem, Andreasem Buschbergerem a Bernhardem Hitzenbergerem před Německem s mistrem světa Schmidtem; domácí skončili třetí a čeští junioři obsadili ve své třídě rovněž třetí místo.

Třetí podnik mistrovství světa se tu jel v červenci 2026. Závodníci přijeli z 22 zemí a tribuny i depo zaplnilo více než dva tisíce fanoušků; na neděli ohlásili pořadatelé bezplatné autobusy IVECO Bus mezi městem a okruhem. V sobotu vyhrál Schmidt Superpole i první jízdu. V nedělním Fast Race vedl až do posledního kola, kdy ho vyřadila porucha; klasifikován byl na 21. místě, do Super Finále startoval z konce pole a probojoval se na druhé místo. V tomto závodě musí každý jezdec jednou projet Joker Line, vyčleněnou variantu trati, a volba okamžiku často rozhoduje o výsledku. Podnik vyhrál Francouz Steve Bonnal, druhý byl Sitnianský, třetí Ital Elia Sammartin a Schmidt se jako čtvrtý v celkovém pořadí podniku přesto vrátil do čela mistrovství. Jonáš Nedvěd, sedmý v celkovém pořadí podniku, řekl Orlickému deníku: „Na závody jsem se moc těšil, trať ve Vysokém Mýtě patří mezi moje oblíbené.“ V kvalifikaci si zlepšil osobní rekord na tomto okruhu.

Sto tři decibely

Soužití okruhu s městem se neobejde bez konfliktů. Od sezóny 2016, po opakovaných stížnostech, kontrolách a správních řízeních Krajské hygienické stanice Pardubického kraje a města, se u účastníků všech akcí namátkově měří hluk, a kdo překročí limity stanovené pro svou disciplínu, je bez vrácení peněz vyloučen. Provozní řád umožňuje přerušit jízdu vozu hlučnějšího než 103 dB, vyžaduje platnou technickou kontrolu a homologovaný výfukový systém a od 20.00 do 7.30 se v celém areálu nesmějí startovat motory. Za porušení předpisů může klub uložit pokutu až 50 000 Kč.

Zákaz driftu řád definuje podrobně: jde o úmyslný průjezd zatáčkou řízeným smykem, do kterého auto vstupuje už přetáčivé, nebo o co nejdelší „pálení“ pneumatik. Za drift se nepovažuje výjezd ze zatáčky s protáčejícími se koly po ztrátě adheze.

V květnu 2025 dostal městský úřad žádost o informace, s jakými hlukovými limity byl autodrom po výstavbě zkolaudován. Odpověděl, že dokumentaci hlavní stavby nemá; nejstarším dokumentem v jeho spisech je projekt „Hygienické zařízení Autodrom Vysoké Mýto“ z roku 1997 a pozdější dokumenty se týkají jen dílčích staveb, jako jsou elektrická přípojka, zpomalovací prahy nebo rozšíření cvičné plochy. Limity stanoví nařízení vlády č. 272/2011 a jejich měření spadá do kompetence hygienické stanice. K okruhu, který postavili dobrovolníci s pomocí cizí armády, tak v městských spisech není dokument, z něhož by se dnes daly vyčíst jeho hlukové limity.

Vlastním autem, po dohodě

Deník v roce 2023 řadil autodrom vedle Sosnové a Písku mezi menší okruhy oblíbené mezi fanoušky motorsportu, v zemi, kde jsou velké okruhy jen dva: v Mostě a v Brně. Samotný provozovatel pouští auta na své tréninkové dny jen po individuální dohodě; hodina jízdy vlastním autem pak stojí 500 Kč, dopoledne nebo odpoledne 2000 Kč, celý den 3000 Kč, vše s 21% DPH. Skupina si může okruh pronajmout exkluzivně, pro nejvýše 25 vozidel: od pondělí do čtvrtka za 4000 Kč za hodinu nebo 34 990 Kč za den, v pátek, o víkendech a svátcích za 38 990 Kč. Provozovatel upozorňuje, že v té době mohou v zadní části areálu jezdit jiná auta nebo probíhat kurzy a že se vjíždí výhradně přední branou, od čerpací stanice Shell.

Od roku 2023 pořádá klub Time Attack Cup, klubové automobilové závody ve dvou třídách, do 1600 cm³ a nad 1600 cm³. Po tři hodiny jízdy se čas měří nepřetržitě, do výsledku se počítá jediné nejrychlejší kolo z měřených jízd a tři nejlepší v každé třídě dostanou poháry. Na podnik 3. října 2026 se přijímalo 25 aut, za 1700 Kč v předprodeji.

Na podzim 2026 připravili dny pro vlastní auta také externí pořadatelé. Automobilový magazín Autíčkář zval na 10. října slovy „Uvítáme osobní auta všech velikostí i pohonů“, ve formátu otevřené boxové uličky od 9.00 do 17.30: půl dne za 2500 Kč, celý den za 4000 Kč, jedna desetiminutová jízda za 500 Kč; závodní pneumatiky byly povoleny. Připomínal také provozní řád okruhu, zejména pravidla o hluku a driftu, protože po výslovném upozornění „správa bez milosti vykazuje z areálu“. Special Drive omezil na 31. října počet aut na trati na deset a ráno bral zájemce na bezplatnou pěší obhlídku okruhu s instruktorem; okruh popisuje slovy „Technická trať plná zatáček, kratších rovinek a svižných pasáží“. Přilba je u něj povinná v kabrioletech a roadsterech jedoucích bez střechy, slicky jsou zakázané a hluk se měří při plném plynu. Server okresky.cz ohlašoval na 7. listopadu jízdy pro každého „bez rozdílu auta a zkušeností“, s briefingem před každou částí dne a se zákazem vjezdu na polygon.

Z Kysilkova plánu přežila i část, kterou všechno začalo. Dětské dopravní hřiště, postavené pro výcvik na malých motocyklech, a celý systém cvičných křižovatek fungovaly podle Mračna v roce 2018 stejně jako na začátku: „V té podobě to funguje dodnes.“ Město připomíná, že mimo závody je hřiště zdarma a otevřené všem a rodiče na něm mohou učit děti jezdit na kole a na kolečkových bruslích.